Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pod pojmem dobrovolníci ve zdravotnictví se rozumí vědomá, svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, kterou v systému zdravotních služeb poskytují občané bez nároku na finanční odměnu. Dobrovolnická činnost ve zdravotnictví nenahrazuje odbornou činnost zdravotnických pracovníků a je organizována s ohledem na dodržení pravidel pro kvalitu a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

Masér ve zdravotnictví pod odborným dohledem fyzioterapeuta nebo lékaře se specializací v oboru rehabilitační a fyzikální medicína vykonává činnosti v rámci rehabilitační a léčebné péče. Práce maséra ve zdravotnictví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) je specializované vzdělávací a vědecké pracoviště, jehož hlavním posláním je koncepční, pedagogická, metodická, vědecko-výzkumná, poradenská a informační činnost, zaměřená zejména na zdravotnické pracovníky.

Psycholog ve zdravotnictví provádí bez indikace lékaře činnosti v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, neodkladné, léčebně rehabilitační a dispenzární péče v oboru klinická psychologie pod odborným dohledem klinického psychologa. Práce psychologa ve zdravotnictví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Stručně řečeno se psycholog ve zdravotnictví se od klinického psychologa liší tím, že: klinický psycholog již získal specializovanou způsobilost (tj. složil atestační zkoušku a má dokončené vzdělání), psycholog ve zdravotnictví rovněž pracuje v oboru klinické psychologie, absolvoval stejnojmenný kurz, který ho opravňuje pracovat ve zdravotnictví, ale je teprve v přípravě na atestační zkoušku. Viz také psychologie, klinický psycholog.

Logoped ve zdravotnictví se v rámci diagnostické, léčebné, rehabilitační, preventivní a dispenzární péče zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti osob všech věkových kategorií, a to pod odborným dohledem klinického logopeda. Práce logopeda ve zdravotnictví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Stručně řečeno se logoped ve zdravotnictví se od klinického logopeda liší tím, že: klinický logoped již získal specializovanou způsobilost (tj. složil atestační zkoušku a má dokončené vzdělání), logoped ve zdravotnictví rovněž pracuje v oboru klinické logopedie, absolvoval stejnojmenný kurz, který ho opravňuje pracovat ve zdravotnictví, ale je teprve v přípravě na atestační zkoušku. Viz také logopedie, klinický logoped.

Zdravotnictví je zkrácený název pro zdravotní systém.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZ ČR) je ústředním orgánem státní správy na úseku zdravotní péče a ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tehdy ČSR v rámci federace). Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva. Viz také orgány ochrany veřejného zdraví.

Elektronické zdravotnictví neboli eHealth je souhrnné označení pro využití digitálních technologií ve zdravotnictví. Cílem eHealth je zlepšit efektivitu, kvalitu, bezpečnost a dostupnost systému zdravotní péče. Konkrétními příklady nástrojů elektronického zdravotnictví jsou eNeschopenka, eOčkování, ePoukaz, eRecept či EZKarta.

Praktický lékař zakládá zdravotnickou dokumentaci pacienta při jeho registraci. Obsahuje základní data pacienta, včetně čísla pojištěnce, zdravotní pojišťovnu, adresu bydliště, telefonický kontakt případně e-mail. Lékaři je vhodné sdělit kontakty na osoby blízké a zároveň komu smí být poskytovány informace o zdravotním stavu. Dále dokumentace obsahuje anamnézu rodinnou, osobní a pracovní, údaje o kouření, očkování, event. o sociálních benefitech. Předchozí registrující lékař při předání pacienta nepředává celou dokumentaci (tu musí 10 let schraňovat), ale tzv. výpis ze zdravotní dokumentace. Při přijetí do péče lékař obvykle zaznamená zjištění ze vstupní prohlídky. Dále jsou v dokumentaci vedeny záznamy o jednotlivých konzultacích, provedených vyšetřeních, očkování, odesláních a nasazené léčbě. Do dokumentace jsou také vkládány výsledky vyžádaných vyšetření, nálezy specialistů a zprávy z hospitalizací. Dokumentace může být vedena papírovou formou, ale nejčastěji je vedena elektronicky, s tím, že se nálezy tisknou. Administrativní úkony praktického lékaře jsou postupně digitalizovány. Zdravotnická dokumentace patří zdravotnickému zařízení. Pacient má ale právo do ní za přítomnosti zdravotníka nahlížet a vyžadovat kopie. Lékař je povinen v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu požadované kopie pacientovi připravit.

Veřejné zdraví je „zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, přičemž tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (definice podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). V obecném slova smyslu se veřejným zdravím rozumí zdraví společnosti jako celku, a lze jej měřit a hodnotit určitými kvantitativními i kvalitativními indikátory a analytickými procesy.